Et tout est effrayant lorsqu´on y songe, z cyklu Prostibolo duše

Karel Hlaváček

Karel Hlaváček (1874–1898) svou poetickou a výtvarnou tvorbou náleží k nejvýznamnějším představitelům českého symbolismu a dekadence z okruhu časopisu Moderní revue. Hlaváček se jako samouk nesetkával s kladnými ohlasy na vlastní výtvarné dílo a často býval kritizován za přílišné ovlivnění zahraničními vzory, zejména za inspirační vlivy děl Féliciena Ropse, Josepha Sattlera, Odilona Redona či Edvarda Muncha. Avšak Hlaváčkův umělecký odkaz byl oceněn až po jeho smrti a vyvolal pozornost již u autorů následující generace. Vliv sugestivního Hlaváčkova díla nalézáme především u Františka Koblihy, Jana Zrzavého nebo Jana Konůpka. V cyklu Prostibolo duše můžeme spatřovat několik společných bodů s tvorbou Edvarda Muncha, zejména v interpretaci vypjatých okamžiků bolesti ducha v souvislosti s vývojem psychologie na konci 19. století. Cyklus vyšel v malém nákladu pouhých 35 kusů a zůstal v době vydání bez zásadnějšího povšimnutí, přesto se jedná o jedno z nejpozoruhodnějších dekadentně symbolistních děl, kterým Hlaváček ilustruje stejnojmennou básnickou sbírku redaktora Moderní revue Arnošta Procházky. Kresba Et tout est effrayant lorsqu´on y songe je závěrečným listem cyklu, který svým pojetím evokuje sexuálně vypjaté dílo Vyhnanec z téhož souboru a syntetizuje též základní motivy předchozích kreseb. Dominujícím prvkem v celém cyklu Prostibolo duše je vyjádření rozporu mezi daností života a smrti či protikladem mezi vlastním prokletím a individuální svobodou.

● Barbora Vlášková

datace:
rozměry: 284 x 233 mm
výtvarný druh: kresba
námět: figurální
materiál: papír
technika: kresba uhlem
značení:
identifikační číslo / signatura: IK 3318
licence: Creative Commons License volné dílo
ze souboru / provenience: Karáskova galerie