Novela Příliš hlučná samota, odbornou veřejností patrně nejvýše hodnocené dílo Bohumila Hrabala, vznikala během nedlouhého časového období ve třech verzích: dvou prozaických a jedné veršované (nazvané pouze Hlučná samota). Poprvé byly všechny varianty, dle Hrabalova přání, vydány samizdatově v edici Pražská imaginace (1987), přičemž toto vydání je z hlediska řazení a podoby textu nejblíže původnímu dochovanému rukopisu (přesněji strojopisu s rukopisnými poznámkami). Ten si autor nechal svázat a uchovával jej jako originál, než jej poskytl pro vydání svých Sebraných spisů. Do osobního fondu Bohumila Hrabala v PNP byl tento přírůstek získán v roce 2016 jako velkorysý dar Milana Jankoviče, literárního vědce, jednoho z největších znalců Hrabalova díla a editora, který kritické vydání díla připravil.
● Tomáš Pavlíček
datace: | |
rozměry: |
20 x 29 cm |
výtvarný druh: | rukopis vázaný v pevných deskách |
ze souboru / provenience: | LA PNP, fond Bohumil Hrabal |