Babička

Meziválečné nakladatelství Otakara Štorcha-Mariena se zapsalo do dějin české knižní kultury mj. úspěšnými pokusy nově ztvárnit klasická díla české literatury 19. století. Vedle Erbenovy Kytice a Máchova Máje, ilustrovaných Janem Zrzavým, jde především o Babičku Boženy Němcové, která roku 1923 vyšla v úpravě Václava Špály. Špálovo pojetí čtenáře, kteří byli zvyklí na ilustrace Adolfa Kašpara, šokovalo. Malíř – oproti Kašparovu realistickému podání – zvolil dynamickou zkratku, významově otevřenější, impulzivnější, k níž jej vedla jeho kubistická zkušenost. Ilustrace měly být původně barevné, nicméně vzhledem k finanční náročnosti se nakonec realizovaly jen černobíle. Špála ovšem několik málo výtisků vlastnoručně koloroval. Vedle exemplářů pro své děti takto upravil i výtisk pro litomyšlského bibliofila Josefa Portmana. Jedná se o vázané vydání, v němž jsou bezmála všechny černobíle tištěné kresby Špálou kolorovány (a několik z nich dodatečně komentováno prostřednictvím vpisků tužkou) a které také uvozuje malířova přátelská dedikace sběrateli. Původní razantní výraz je svěží barevností utlumen, nicméně napětí se neztrácí, jen je nově neseno dialogem barev a odstínů.

● Karel Kolařík